4. Focení – pan a paní Továrníkovi

Kouzlo stáří – i tak by se to dalo nazvat.Staré budovy mají svoji duši, pro fotografy něco neskutečně lákavého. A nadšena nebyla jen fotografka. Do továrny jsme vyrazili po snídani. Jela s námi paní Vlastička s panem Jiřím. Oběma se továrna moc líbila, i to, že se mohli podívat dovnitř, kam by se normálně nedostali. Paní Vlastnička si posteskla, že je škoda nechat takhle budovy chátrat. Pana Jiřího spíš zaujalo, jak to mohli postavit…takhle obrovský! Poté co jsme prošli část budovy přišli i na focení. Paní Vlasta se chopila basy jako zkušený profesionál. „Tak na basu jsem ještě nehrála a v továrně už vůbec ne.“ Smála se a vesela brnkala na struny. Pan Jiří se postaral o saxofon, na který před lety zkoušel i hrát. Fotografka se jako obvykle válela po zemi, paní Vlasta hrála na basu a pan Jiří podupáváním do rytmu vířil prach. Jelikož je továrna samá díra v podlaze, dávali jsme si dobrý pozor na couvání s fotoaparátem – všichni přežili:) Počasí přálo a tak slunce okny zavítalo i do továrny, kde jinak není žádné osvětlení. Po focení jsme okoukli ještě pár nefunkčních výtahů a vyrazili zpět.Jen jsme nastoupili do auta začalo se zatahovat. To potvrdilo naši loňskou teorii, že pokud má naše Oli v plánu fotit, bude hezky. Takže, kdo chcete jet na dovolenou, domluvte se s Oli, ať má někde poblíž naplánované focení 🙂

Pár dokumentační foto z výletu zde. Fotografie od fotografů najdete ve fotogalerii, ale až nám je fotografové pošlou. Nechtějí se dělit, tutlají co mají a napínají nás 😀

[ngg src=“galleries“ ids=“2″ display=“basic_thumbnail“ thumbnail_crop=“0″]